Mám na mysli takový ten pamlsek, po kterém se všichni vrhnou. Znáte to třeba z akčních filmů, kdy se hlavní hrdina zachrání před smečkou vlků tím, že jim něco předhodí, oni se o to porvou a on zatím uteče do bezpečí. Je to efektivní, skutečně to funguje. A je to tak jednoduchý trik, že ho pochopili již skoro všichni ti, jejichž živností se stala politika.
Mocenská politika. Ta se však nikdy neobejde bez nadvlády nad masou různorodě myslících občanů. A jako politik se občas dostaneš do středu jejich zájmu a necítíš se zrovna dobře, máš obavy, že by tě nejraději roztrhali na kusy. A to je právě správný okamžik užít starého triku. Hodíš prostě nějaký ten pamlsek doprostřed davu, ti dole se o něj poperou a máš klid.
A tak jsme se nedávno mlátili po hlavách o to, zda se jedná o slávu či tragédii, když pár amerických vojáčků se vší typickou teatrálností projede naší zemí. Celá ta mediální rvačka utichla stejně náhle, jak přišla. Kdo si ještě vzpomene na ty „dramatické“ dny? Nikdo, protože o nic vlastně nešlo.
