Zdá se vám, že je v titulku chyba? Nikoliv. Otázka směřuje k voličům Andreje Babiše, který v honbě za budováním image kamarádského chalana, ochránce všech obyčejných člověků, spravedlivého mesiáše a proroka rovného podnikatelského prostředí, neváhá navštívit plebejský festival písní a tanců, tam si poctivě vystát frontu na pisoár, ulevit si a tento akt veřejně předložit užaslému elektorátu jako důkaz své lidovosti, obyčejnosti a průměrnosti.„Ten je přece náš, mámo!“ zvolá potěšený volič a otevře dalšího lahváče. Zřejmě tedy alespoň v představách lidumila Andyho a jeho PR týmu.
Jen z tohoto malého příkladu je vidno, že Nebureš zachází se svými voliči jako se stádem buranů, které má v mozku jen dva závity. Jeden na koblihu zdarma a druhý na velebení soudruha spasitele a jeho činů. Co však přináší jeho nový (ne)politický burešovský styl do politiky všeobecně pociťujeme, bohužel, všichni a to stále více.
