Největší výhoda morálky založené na vlastnických právech spočívá v tom, že je-li přijata nezanedbatelnou částí (ideálně drtivou většinou) společnosti, stane se tato typicky svobodnější a díky volnému trhu bude se svými zdroji hospodařit efektivněji než společnost založena na odlišných principech; naopak za největší nevýhodu tohoto konceptu považuji, že řešení některých problémů vyspělé společnosti v souladu s ním může být občas značně neintuitivní.

Pro lepší porozumění dodám příklady; tak třeba minimální mzda: na první pohled se za po­u­ži­tí selského rozumu zdá, že by měla pomoci pracujícím s nejnižšími platy, avšak rakouská škola ekonomická nám vysvětluje, proč je opak pravdou; bez důkladného zamyšlení se též může zdát, že imigranti z chudších zemí (či stroje) berou lidem práci, ergo to dané společnosti škodí: ač selský rozum opět říká, že to tak určitě musí být, logickou analýzou zjistíme, že i zde platí opak.

Netuším, čím je to dáno, možná leností přemýšlet, nebo nekonečnou lidskou hloupostí, třeba nějakou podivnou aplikací podvědomé snahy jít vždy cestou nejmenšího odporu, každopádně faktem je, že lidé velmi často upřednostňují jednoduchá řešení před kvalitními; dokonce i v případech, kdy se jedná o problémy velmi závažné, jejichž důsledky dopadnou nejen na ně, ale i na jejich blízké a možná i další generace. Jednomu takovému problému momentálně čelíme; jedná se o zástupy imigrantů směřující do Evropy z méně vlídných částí světa.