Kolikrát se člověk zastaví nad otázkou, co je tak přitažlivého na sektách, které člověku předepisují návod na život, a které rozhodují za něj. Co láká člověka na ideologii, která ho zbaví svobody myšlení a jednání?
Přečetl jsem si rozhovory s lidmi, kteří konvertovali k islámu a mohou napřímo popsat proč. Co je láká na ideologii, kde je pramálo duchovního, zato detailně popsaný právní a politický systém, dokonalý návod na život, který je třeba přesně a striktně dodržovat. Podle jeho věřících je navíc dokonalý a neměnný, takže není možné o něm diskutovat ani polemizovat. Je to slovo vůdce.
Ale přitom to pochopitelné je.
My všichni jsme trvale stavěni do situací vyžadujících naše rozhodnutí, do situací, v nichž řešíme dilemata, mnohdy vážná, a do situací, kdy za důsledky svých rozhodnutí a skutků musíme nést odpovědnost. A to ani ne třeba před vnějším světem, nebo dokonce před soudem. Ale sami před sebou.
