Smrt vlastního dítěte je strašná, kdo to nezažil nikdy se nemůže vžít ani promilem do té bolesti. Jako otec dnes dvou dospělých zdravých dětí jsem bohužel tuto bolest zažil u prvního syna, který náhle zemřel na selhání jater.
Skutečně veřejně jsem nikdy o této věci nikdy nechtěl mluvit natož psát, až teď při pohledu na fotografii malého chlapce, který se utopil při cestě do Evropy. Už jen to, že někdo zveřejní fotografii tohoto klučíka je odporná všivárna a ještě horší a zvrácené je, používat tuto fotografii k ovlivňování veřejného mínění.
