Tak nějak chápu smysl křižáckého tažení proti ne zrovna malému společenství těch, kteří se ke své slabosti veřejně přiznávají.
Nic netají, klidně si pokuřují a mnohdy mlčky čelí urážkám a ponižování.
Prý je to vše vědecky dokázáno. Nepochybuji o tom, že se jedná o zlozvyk nezdravý, který nijak nepřispívá k naší fyzické odolnosti. Ale jak je to s duší? Ještě nikdy jsem nenarazil na nějakou odbornou studii o myšlenkových pochodech kuřáka ve srovnání s nekuřákem. A přitom jsem ve svém životě potkal již tisíce „zdravých“ jedinců, kteří se zavilostí jezuity prosazovali věci škodlivé a lidstvo opravdu ničící.
