Ivan Kraus: Francie se vzpamatovává ze svých vlastních omylů
Ivan Kraus několik let žil a pracoval ve Francii, proto se na útoky v Paříži dokáže podívat zevnitř. Přináší ale i nečekaný pohled na vliv Saúdské Arábie na výstavbu mešit.
Ivan Kraus několik let žil a pracoval ve Francii, proto se na útoky v Paříži dokáže podívat zevnitř. Přináší ale i nečekaný pohled na vliv Saúdské Arábie na výstavbu mešit.
Tak se nám někteří politici vybarvují či dovybarvují. Spravedlivému ministru spravedlnosti nevadí rozkrádání státu, nevadí mu propagace komunismu, potlačování svobod, ale ty, co se bojí islamizace Evropy by poslal za katr.
Právě svoboda patří mezi nejvzácnější dary, spolu se zdravím a životem samotným. Bez ní je pro mě život ničím. Ano, najdou se lidé, kteří ve jménu blahobytu, spokojenosti a pohodlnosti zavrhnou tento dar. Nelze ale soudit, protože každý jsme jiní.
A nyní k tomu státnímu svátku „Dne boje za svobodu a demokracii“ (ten Mezinárodní den studentstva a Jan Opletal už se z toho v tichosti ztratili).
Dnes jsem se zúčastnil demonstrace na Albertově. Předem tě upozorňuji milý čtenáři že nestojím ani na jedné straně barikády. Každá strana má v něčem pravdu, proto si dovolím ten luxus nezávislosti.
Rozhovor s Janem Šabršulou, vězněm koncentračního tábora Sachsenhausen.
Na tom slavném a posvátném Albertově se tehdy 17. listopadu 1989 sešlo jen málo lidí z tehdejší protikomunistické opozice, kteří po několik předchozích let riskovali při demonstracích proti režimu.
Svým příznivcům Bartoš sdělil program: „Začíná nová republika, nový režim. Taková změna se nestane sama od sebe, nový režim si vybojujeme a dnes s tím bojem začneme! Je potřeba, aby po celé republice vznikaly domobranecké oddíly, které nás uchrání před tou ČERNOTOU, co se na nás valí.“
Účastníci protimigrační demonstrace Za naši kulturu a bezpečnou zem nadále setrvávají u Úřadu vlády. Organizátoři už akci oficiálně ukončili, stovky lidí ale před budovou zůstávají. K odchodu je vyzvala také policie. Na místě je zhruba sto těžkooděnců, policisté již několik lidí zadrželi.
Všem lidem bylo hned od začátku “sametovky” vtloukáno do hlavy, že nejsme jako oni. Místa u řečnických pultíků revolučních tribun tedy patřila i zasloužilým kádrům KSČ či dokonce mlátičkám z pohotovostního pluku VB, který, dle tehdejších informací, měl mít na svědomí právě ubitého Martina Šmída.