„Nešťastným bohatstvím, v němž církev tone zjedovatělo, a otráveno je téměř všechno křesťanstvo. Psi se o kost hrýžou. Vezmi kost a přestanou.“ Mistr Jan Hus
I nastal čas vzpomínky smrti mistra Jana Husa a to významné. Šestisetleté. Už to samo o sobě vypovídá o tom, že Jan Hus, upálený po kostnickém koncilu na hranici, svým významem mnohonásobně překročil svoji dobu, což je na druhou stranu zase důvod, proč se jej v novodobých dějinách zmocňují zločinci, lumpové či darebáci všeho druhu a zaštiťují se jím tak, aby za jeho jménem a obětí nejvyšší, ukryli svou lež, zločiny a krádeže, či vraždy, což je však velkých duchům v našich zeměpisných šířkách a délkách snad již osudem. Že Karle Kryle, který jsi rovněž na nebesích?
Jan Hus, jakkoli by jeho odkaz snad sváděl k demytizaci, byl opravdu velkou postavou v našich dějinách, byť fyzicky byl pravým opakem jeho zpodobnění ve filmech řemeslně zručného filmového prostituta Vávry, neboť byl malý, obézní a měl rád ženy.
