Americká akciová burza vstoupila do oblasti mýdlových bublin, jejichž duhové hrátky jsou příjemným přeludem a sebeklamem pro mladé a nezkušené, ale i ty starší, kteří tak nějak zatím nestihli dospět. Tzv. kvantitativní uvolňování (QE – quantitative easing)) je zcela netradiční monetární politika, kdy Fed pumpuje do ekonomiky gigantické sumy elektronicky vytvářených peněz. Prostě: tiskne peníze. Cílem bylo zvýšit investice v soukromém sektoru a vrátit inflaci do potřebných hodnot. Mysterium je, proč takové sumy peněz nevedly ani po sedmi letech k přiblížení se žádnému z cílů? Absolutní magorium mysteriosus ale je, proč italský „Super Mario“ z ECB začíná s pseudomonetarismem ještě v r. 2015, tedy dlouho po všech neblahých zkušenostech s tiskem peněz v Japonsku a USA?
Podniky, díky státnímu QE, své peníze neinvestují do nových produktů, technologií a znalostí, ale masově s nimi plýtvají ve spekulacích: zvyšují dividendy (a tak cenu svých akcií), skupují své vlastní akcie (a tak zvyšují cenu svých akcií) a oddávají se podnikovým fúzím (v bláhové naději zvýšit ceny akcií). Proč ne? Přítok levných peněz se jeví jako nekonečný.
