Denně nás oslovují reklamy v televizích, novinách, internetu apod na spotřební život, neboli žití na dluh. Společně se podíváme na dobré a špatné dluhy. Pojďme ale postupně, v úvodu jsem napsal, že máme dobré a špatné dluhy
Co myslíte, jaké to jsou? Co považuji za dobrý dluh? A naopak co považuji za špatný dluh? Existuje podle Vás vůbec takové rozdělení? Dobré a špatné dluhy?
Za špatné dluhy považuji kontokorenty, kreditní karty apod.
Produkty, které jsou velmi výdělečné jen pro jednu stranu, a sice banku. Proč lidé mají vlastně kreditní karty? Proč využívají každoročně nové a nové spotřebitelské úvěry? Proč se dobrovolně zadlužují? Odpověď je více než snadná a tou jsou emoce. Emoce je prodejní signál. „To chci“ anebo „to nutně potřebuji“. Emoce s námi hýbou a ten kdo je neumí zkrotit tak se dobrovolně dostává do situace, kterou částečně popisuji. Nejde samozřejmě jen o emoce, ale také pocit: „já na to mám“, koupil si to můj soused, tak si to koupím i já. Snažíme se vyrovnávat a majetkem mezi sebou zápasit. Bohužel tato cesta je jen jednosměrná a tou je minimálně dlouhodobý průšvih. Žití na velké noze sebou nese i druhou stránku. My si vlastně půjčujeme na to, že v budoucnu budeme mít na splátky, přičemž vypůjčené peníze jsme již použili na luxusní dovolenou, předražené auto, drahé šperky.
