Tak se nám debata o životě za komunistické totality rozšířila od bezdomovců dál. Tak postupně: bezdomovci byli! (ovšem zavíráni podle zákona o potulce). Žebráci byli! (pronásledováni podle zákona o žebrání, příživě, potulce). Nezaměstnaní byli! (ovšem zavíráni podle zákona o příživě, nebo chodili do zaměstnání, nikoliv práce), prostituce byla (ovšem krytá razítkem zaměstnání, nebo potírána zákonem o prostituci), feťáci byli, kriminalita byla (na oboje se vztahoval trestní zákoník). Homosexuálové taky byli (pronásledováni až do 80. let).
Z toho všeho plyne, že se tito lidé museli schovávat, krýt se, předstírat, bát se na veřejnosti a hlavně příslušníků VB. Proto nebyli tak často vidět. Dále: sebevraždy byly! Sociálně slabí byli! (případ naší rodiny), chudí důchodci byli (opět případ z rodiny, kdy museli i v důchodu chodit do práce), chudí taky byli! Pokud za chudého považujete někoho, kdo musí žít velmi skromně, bez dovolených na horách a u moře, bez cestování, výletů, kupující si jen to základní a důležité. Bez možnosti si někam zajít sednout, pobavit se.
