23. srpna slušelo by Čechům, Slovákům a početným národům světa vzpomenout výročí smrti Jana Antonína Bati. Zemřel předčasné ve svých 67 letech, utrápen rozbitím svého hospodářského zázraku – Baťovy firmy, Benešovým znárodněním a licoměrným odsouzením geniálního podnikatele. Naprosto nemravným, účelovým odsouzením k 15iletému těžkému a zostřenému vězení. Za to, že hodnotu jeho firmy by stát nebyl schopen zaplatit, jak farizejsky sliboval znárodňovací dekret. Když na tom nebylo dost, po patnáctiletých soudních tahanicích připravil Jana o neznárodněné části firmy (v západním světě) synovec Tomík, jenž nebyl tím, čemu se říká Baťa. Naplnilo se Tomášovo varování: Jakmile přestanete závodu a veřejnosti sloužit všeobecně, jakmile budete pamatovati každý sám na sebe, padnete neodvratně.