Minulý týden jsme připomínali tragicky zesnulého matematika a ekonoma Johna Nashe. Pro většinu lidí představoval archetyp šíleného vědce – přičemž laikové by asi kladli důraz na první slovo sousloví, odborníci v jeho oboru pak na to druhé. John Nash se ale uměl pregnantně vyslovit i k praktickým otázkám, především k propojení ekonomiky a politiky. A uměl dát najevo, jak se mu nelíbí.
Nedávno zesnulý matematický génius John Nash je v souvislosti s ekonomií zmiňován hlavně ze dvou důvodů. Zaprvé na přelomu čtyřicátých a padesátých let přelomově přispěl k rozvoji teorie her. Ta má dnes uplatnění v řadě disciplín, například v rozvoji umělé inteligence nebo ve vojenství a geopolitice. Ale právě také v ekonomii. Vlastně se plně začlenila do ekonomie hlavního proudu a běžně se vyučuje na ekonomických univerzitách jako samostatný kurz. Zadruhé je Nash zmiňován v souvislosti s ekonomií z toho důvodu, že svou Nobelovu cenu získal právě za příspěvek k poznání v rámci hospodářské vědy.
