Žádný český vrcholný politik polistopadové éry neseděl na pomyslném trůnu své funkce tak dlouho, jako německá kancléřka Merkelová.
Výjimku tvoří jen Václav Klaus se svým dvojnásobným prezidentstvím, ale to lze snadno zdůvodnit tím, že u nás v praktické rovině nemůže žádný prezident nic zkazit. Kromě nálady, vkusu, pár veřejných shromáždění, a nebo, pokud by se příliš unáhlil a například vyhlásil jménem republiky skutečnou válku IS, a nejenom k ní vyzýval druhé.
Kancléřka měla v uplynulé dekádě jinačí chlebíček, než naši změkčilí premiéři, když stála před nejedním osudovým rozhodnutím s dopadem netoliko do vlastní země, ale do celé Unie, ba i na africký a asijský kontinent.
