Údajná diskriminace romských dětí, omílaná ústy Amnesty International, to je neverending story. Začlenit děti Romů do běžných základních škol, místo do zvláštních, je podle této organizace zákonný požadavek a morální povinnost. Jenže jádro pudla tkví v tom, že jde o sci-fi scénář. V budoucnu nemůže fungovat dřív, než někdo zasáhne. Ten „někdo“ ale nesmí být jen tak někdo, musí to být ten nejkompetentnější. Ne vláda, ne Amnesty, ale rodiče romských dětí.
Když se podíváme kolem sebe, co vidíme? Spoustu Romů, kteří se často zrovna nepřetrhnou, aby jejich početné potomstvo sdílelo společné školní lavice s majoritní populací českých dětí.
Přístup Romů (samozřejmě jsou výjimky) ke školskému systému obecně, je slušně řečeno velmi laxní.
