Není náhodou fakt, že uprchlíci Česko berou jen jako nutné zlo na cestě jinam, i špatná vizitka toho, kam jsme za 25 let došli?
Na Evropu se valí uprchlická vlna. I když Česku sotva ošplouchla prsty u nohy, tváří se v médiích zhusta jako učiněná tsunami. Z 1050 cizinců zadržených od 17. června v Česku by v Česku (podle oficiálních zjištění Policie ČR) chtěli zůstat – a teď se podržte – celkem čtyři!
Nejvíc žadatelů o azyl míří dlouhodobě do Německa. V roce 2013 to bylo 123 tisíc lidí, v Česku pro srovnání 700. V přepočtu na počet obyvatel přijalo nejvíce uprchlíků Švédsko.
V Česku je asi málokdo, kdo by se nechtěl mít „jako ve Švédsku nebo jako v Německu“. Teď, v době mohutnících protiuprchlických a xenofobních nálad si vlastně můžeme gratulovat, že pořád máme v „uprchlické šeptandě“ i „katalozích převaděčů“ punc těch chudších, přes které je jen nutné přejít někam, kde snad čeká lepší budoucnost. Nebo ne?
