Po staletí seděl svatý kníže Václav v plné vznešenosti na svém trůnu uprostřed českého nebe mezi ostatními zemskými patrony. Svatováclavská tradice dlouhé věky sjednocovala národ, který byl mnohokrát rozdělený. Až do prvních let dvacátého století se k němu mohly více či méně hlásit všechny části národa.
Od vzniku první československé republiky však Václav začal Čechy rozdělovat. Stal se nepohodlným pro své podezřele dobré vztahy se saským panovníkem a navíc překážel ve výhledu na pozdějšího národního mučedníka, kterým je zase navzdory letité katolické tradici Mistr Jan Hus.
