Přirozená lidská práva jako právo na vlastnictví sebe sama a z něho vyplývající právo na legitimní nabytí soukromého majetku jsou založena na samotné podstatě lidské existence. Plynou z faktu, že to, co dělá člověka člověkem je, že k přežití používá vlastní rozum.
Na přirozených lidských právech jsou založena všechna ostatní lidská práva. Jakékoliv lidské právo se dá zobecnit na vlastnické právo. Např. právo na svobodu slova neznamená, že mám právo kdekoliv a kdykoliv řečnit. Znamená, že prostřednictvím svého majetku, ať už si koupím prostor v televizi nebo postavím řečnický pult na zahradě, mám právo se dle vlastní vůle vyjádřit. Podobně je tomu u svobody tisku. Jakkoli bych chtěl, ostatní nejsou povinni mi dát v jejich tisku prostor k vyjádření. Mám ale právo použít své soukromé prostředky k otištění čehokoli, dokud neomezuji vlastnická práva jiných lidí. V jistém smyslu jsou práva na svobodu slova a tisku plně obsažena v právu na soukromé vlastnictví, a proto je jejich vymezení nadbytečné.
