Nemožnost rozhodovat svobodně o svém majetku, když státní moc vlastnická práva občana k bytu omezí a určí, komu ho pronajmout musí, aniž by chtěl, je kolektivistickým znárodněním. Tohle tu bylo a je to tu zase.
Jako majitel bytu mohu potenciálního nájemníka odmítnout bez udání důvodu. Pokud potenciální nájemník, nikoli státní moc nebo aktivistka Šabatová, naléhá a chce znát odpověď, pak nechť ji klidně slyší. Někdo mu například řekne, že ho nechce proto, že je Nor, Syřan, Eritrejec, Libyjec, Ukrajinec, nebo Rom. Tlustému a smradlavému nemytému člověku někdo jiný řekne, že ho nechce za nájemníka proto, že je tlustý a smrdí. Další nepronajme byt třeba proto, že se mu nelíbí vytetovaná slza z basy pod okem chlapa na prahu, nebo že má dva psy, nebo hada, nebo že kouří, že nekouří, že má moc vyholenou hlavu, nebo naopak vlasy až na prdel.
