V první řadě bychom si měli nalít čistého vína a přiznat si nepříjemnou pravdu: Nežijeme ve svobodné společnosti. Nebo možná lépe … v tak svobodné společnosti o jaké jsme my, kteří pamatujeme totalitní bolševický režim před rokem 1989, snili. Byly nám sice otevřeny mříže zadrátovaného koncentráku, sundány náhubky absolutní cenzury a povoleno jednou za čtyři roky si zvolit nové vládní panstvo, ale podstata systému zůstala zachována a, bohužel, současný vývoj zavádí naši společnost pomalu, nenápadně, ale neochvějně, zpět do té původní „sociálně-komunistické“ klece.