Milan Zelený – český ekonom
Milan Zelený je česko-americký ekonom, který se zabývá zejména obory produktivity práce, teorie řízení, podnikové ekonomiky a multikriteriálního rozhodování. Patří k nejcitovanějším českým ekonomům, je autorem řady odborných publikací a působí na několika zahraničních vysokých školách.
Kniha
NEUČTE SE Z VLASTNÍCH CHYB…
Pohlednice z druhého břehu
Tento výběr z rozsáhlé publicistiky prof. Milana Zeleného je zčásti založen na dvou knížkách z edice „Alternativy”: ČSFR očima exilového ekonoma, Praha, 1990, a Ještě je čas: obávám se o osud této země, Praha, 1991.
Olze
Jakoukoli cestu má člověk podniknout s partnerem srovnatelné mysli nebo s někým lepším a dokonalejším v myšlení i znalostech. Naopak, je vždy lépe jíti sám, než se vydat na cestu s pošetilcem. Člověk, který se obklopuje lidmi menších myslí a hodnot, je pošetilec. I prostý člověk, který se dokáže obklopit lidmi lepšími než je on sám, je velmožem znalostí a vědění, a jeho cesta bude nejen úspěšná, ale hlavně radostná a naplňující.
Zajímavé články
Poukázka do koncentráku aneb Jak číst Peroutku
Již bible učí, že za pobloudilé ovečky nelze vinit prostého pasáčka, ale vždy a jen jeho pána. Prezidentův mluvčí Ovčáček je v tom tedy nevinně, Peroutkův text Dynamický život zjevně nepochopil jeho nadřízený – Miloš Zeman.
Zmíněná Peroutkova úvaha pochází z 26. dubna 1939. V dobách extrémního nebezpečí, persekuce a hrozby vězení či popravy je velmi těžké a náročné veřejně oslovit národ a je až neuvěřitelně snadné a krutě rozmarné plácání neinformovaných „soudů“ s odstupem 76 let.
Bezradnost, dluhy, hloupé úsměvy, říká profesor Zelený k setkání našich mocných. A vystrašený svět a Čína
Český profesor ekonomie z americké univerzity Milan Zelený se v jednom ze svých aktuálních komentářů zamýšlí nad rolí Číny na poli světové ekonomiky budoucnosti. Upozornil mimo jiné na to, že se na nedávné konferenci politiků a miliardářů v Davosu ukázalo, že nevědí, co se ve světové ekonomice děje a proč. Ukázal na jejich „hloupé a rozpačité‘ úsměvy…
Profesor Zelený: Dilema evropské integrace se vyřeší jejím rozpadem
Nevidím důvod k politické integraci Evropy, říká českoamerický profesor ekonomie Milan Zelený. Globalizace je podle něj u konce a teď se výroba bude vracet zpět do míst spotřeby. A něco podobného čeká i politiku.
Nové klíče z Nového světa: řešení problémů, deglobalizace a relokalizace
Opouštění starého světa probíhá rychleji a ve větším rozsahu než se očekávalo. Všechno bude jinak. Úžasné vize Komenského, Baťů a Čapků se naplňují celosvětově, i když ne v zemi jejich původu. Náročnost probíhající transformace spočívá v paralelním souběhu změn v různých sférách současně. Také řešení plejády nových problémů musí probíhat současně: je třeba nového, systémového myšlení – a to urgentně. Uvádíme črty a příklady změn v některých vybraných dimenzích.
Firma jako živý organismus
Mozkem tohoto organismu bylo pġedstavenstvo a srdcem obđhových funkcí byl centrální sklad pracující podle zásad maximalizace zisku…“
Funkce vlastnictví: pohled na českou ekonomiku
Vlastnictví je jednou z nejdůležitějších kategorií v hospodářském i společenském životě národků. Již v bibli čteme, že nádeník, jemuž ovce nepatří, když vidí přicházet vlka, opouští ovce a utíká… protože je nádeník a nezáleží mu na ovcích
Spíše podnikavci než podnikatelé
Češi o sobě často říkají, že jsou zbabělí, závistiví a vychytralí plebejci. Na druhou stranu se bijeme v hruď, jaké to máme zlaté ručičky, jak si dokážeme se vším krásně poradit a jak moc milujeme humor. Jaká je pravda? Jací jsme my Češi?
Zajímavá videa
Citáty Milana Zeleného
Mysli globálně, jednej lokálně
Podnik, tak jako ekonomika, není a nefunguje jako stroj, ale jako živý organismus; tj. učí se, přizpůsobuje se a produkuje sám sebe. Nedá se dnes tedy úspěšně řídit (i když se o to mnozí snaží) jako stroj, s výjimkou prostých subdodavatelů, ale jako autonomní, samořídící systém podnikatelských týmů a zaměstnanců-podnikatelů – jak tomu bývalo u Baťů.
Je třeba žít, jako když máte zítra zemřít. Je třeba se učit jako byste měli žít věčně.
Skutečná, autentická a původní demokracie je založená na přímém spojení a vztahu mezi voliči a voleným. Nadbytečný mezičlánek politických stran likviduje přímou demokracii a přenáší moc na prostého prostředníka politického podnikání, které nadřazuje stranické zájmy nad zájmy voličů.