Dělat dobré skutky je žádoucí a správné. Sám se o to pokouším v přiměřené míře celý život a rád to pozoruji a podporuji i u jiných lidí. Potěší to vždy na duši. Je tady ovšem jedna výjimka a tou jsou lidé, které jsem si sám pro sebe označil pracovním termínem „pachatelé dobra“.Bohužel je jich okolo nás čím dál víc. Stalo se to módou, přímo epidemií. Jsou to lidé, kteří se snaží vnutit své „dobro“ okolí ať to stojí, co to stojí, prostě za každou cenu. Mají vždy ten nejlepší úmysl, ale výsledek je s železnou pravidelností pravý opak. To ovšem pachatel dobra nechápe, dokonce to většinou ani nezaregistruje, protože ho uspokojí pouze ten první pocit a dál pokračuje ve svém snažení vnutit své vidění světa okolí a hlavně pomáhat. Jedněmi dveřmi je vyhodíte, oknem se vrátí.