Pořád jsou nové a nové programy, tečou do nich další a další peníze, vznikají láskyplné organizace, které otevírají svou náruč Romům – ale už se nemluví o tom, že je tohle všechno, v některých případech, dobrý džob pro chytráky.
A kdo by o tom měl mluvit?
Romové, kteří jsou vděční, že jim aspoň něco kape a netuší, že jiným, díky nim, příjemně a vytrvale prší? Jak by to mohli tušit? Myslíte, že někdo komunitě Romů ve městě či městečku, řekne, dostali jsme na vás dva miliony – založte taneční soubory, dětské i pro dospělé, dejte dohromady kapely – my vám dáme prostory na zkoušení, zaplatíme pronájem, dáme vám peníze na kostýmy, budeme vás propagovat, budete jezdit na festivaly, zajistíme vám autobus, napíšeme o vás…
