Vykročím trochu riskantně do neznáma a nabídnu pár úvah o tématu, u něhož si ani náhodou nemohu dělat nárok na jakoukoli hlubší expertní znalost. Má otázka zní, jaká obecná pravidla byste cynicky vzato měli dodržovat, chcete-li být ve zhýčkané Evropě 21. století úspěšnými tzv. reformními politiky. Těmi, kteří provádějí „velké změny“. V souvislosti s permanentními krizemi napříč zeměmi EU a jejich stejně permanentní snahou je řešit mě totiž toto téma svými rozpoznatelnými zákonitostmi začalo jako ekonoma fascinovat.
Bez nároku na úplnost či přesnost se mi zdá, že když chcete dnes něco reálně změnit, měli byste dodržovat přinejmenším tato pravidla:
1. Lidé berou vždy hůř, když jim berete to, co už mají, než když je připravujete o to, co by teprve mohli mít. Snazší je přijmout nižší růst mezd či nižší valorizaci důchodů příštích pět let, než snížit o jakoukoli sumu plat či důchod vyplácený dnes. A to přesto, že celkové hospodářské dopady obou řešení mohou být stejné. Politicky stejné nejsou
