Společnost je rozdělena. Jedni by přijímali všechny imigranty, další chtějí zavírat hranice. V čem spočívají hlavní rozdíly těchto přístupů?
Emoce vs. rozum. To je ta hlavní příčina. Zastánci přijímaní se vezou na vlně emocí, přes kterou již bohužel rozum nemá šanci proniknout. Uprchlickou krizi hodnotí pouze z pohledu „tady a teď“, budoucnost již neřeší, případně nejsou schopni tak dalece dohlédnout. Většina z nich to nemyslí špatně, ale jak se říká, cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly…
Kdo čte moje blogy, tak ví, že já patřím k těm, kteří by nepřijímali. Není to tím, že by mi chyběl soucit nebo empatie. Avšak pociťuji empatii i vůči evropským starousedlíkům. Záleží mi na tom, jak se tady bude žít našim potomkům. Nepřeji jim život, kde bude zuřit občanská válka, ani jim nepřeji život pod totalitní nadvládou práva šaría. Právě kvůli tomu zohledňuji více faktorů:
