„Soudy si zcela účelně vybraly ze spisu to, co se jim hodilo a bylo v neprospěch obžalovaného, a naopak přehlédly to, co bylo v jeho prospěch. Skutková zjištění obou soudů jsou v extrémním rozporu s důkazy.“
Výše uvedená slova soudce Nejvyššího soudu při odůvodňování propuštění 2,5 roku vězněného občana České republiky z basy a přikázání soudu, který ho do basy opakovaně poslal, aby začal znovu, nejsou jen obyčejným vrácením věci. Netýkala se nějakého bagatelního přestupku. Netýkala se ani, což bych uvítal, případu obranné střelby například Václava Houštěckého, případně dalších lidí, kteří nikoho neusmrtili, jen se bránili se zbraní v ruce násilí jiného útočníka a staré americké přísloví „je lepší být souzen dvanácti, než být nesen šesti“ se jim stalo absurdně osudným, protože se dostali do rukou mnohdy ještě komunistických soudců a prokurátorů u nás. Ta slova hodnotila práci policie, státního zástupce a soudu, kteří ruku v ruce poslali za pokus o vraždu občana České republiky nejdříve na 16 a pak na 13 let do lochu.
Znovu: „Soudy si zcela účelně vybraly ze spisu to, co se jim hodilo a bylo v neprospěch obžalovaného, a naopak přehlédly to, co bylo v jeho prospěch. Skutková zjištění obou soudů jsou v extrémním rozporu s důkazy.“
