Mnoho let po „sametové revoluci“ jsem se dozvěděl v jedné anketě, že nejúspěšnější člověk za rok je Karel Gott. Stejný názor sdílí nakonec i velká část mladých, kteří došli k názoru, podle vyprávění rodičů, že ten komunismus „byl docela fajn“.
Švýcarský kulturní historik Jacob Burckhardt /1818-1897/ říká, že civilizaci tvoří tři věci: kultura, církev a stát. Když převládne síla státu, vznikne orientální despotismus, který rozdrtí kulturu a udělá z ní nástroj státu. Když převládne církev, vznikne jakási teokracie, kdy církev využívá stát pro náboženský útlak lidí, kteří nevěří. Náboženství ničí kulturu a snaží se z ní udělat jakousi prodlouženou ruku církve. Burckhardt dál rozebírá, co se stane, když kultura převáží nad církví a státem. Říká, že všechny tyto tři složky mají důležité funkce. Stát chrání společnost, náboženství ji oduševňuje a humanizuje a kultura činí život příjemný a pohodlný. Kultura nám dává umění, dává nám bohatství, vědecký pokrok. Když však dosáhne převahy, snaží se udělat ze státu svoji prodlouženou ruku. Vidíme to v případě politické korektnosti, která se stala běžnou součástí současné západní civilizace.
