Když většina lidí zaslechne slovo „revoluce“, představí si okamžitě pouze přímou fyzickou konfrontaci se Státem: stavění barikád na ulici, rvačku s policajtem, dobytí Bastily či jiných vládních budov. Ale toto je pouze malá část revoluce.Revoluce je mohutný, komplexní, dlouhodobý proces, komplikované hnutí s mnoha životně důležitými částmi a funkcemi. Je to autor pamfletů, píšící ve své pracovně, je to žurnalista, politický klub, agitátor, organizátor, aktivista na kampusu, teoretik, filantrop. Je to tohle všechno a víc. Každá osoba a skupina má svou roli, kterou hraje v tomto velkém komplexním hnutí.
Vezměme si například důležitý vzor pro současné libertariány: vlivné klasicko-liberální, či lépe, „klasicko-radikální“ revoluční hnutí sedmnáctého, osmnáctého a devatenáctého století. Tito naši předchůdci vytvořili rozsáhlé, živelně se rozpínající a oslnivé revoluční hnutí, nikoliv pouze ve Spojených státech, ale skrze Západ, jež přetrvalo staletí.
